Geograf  Filip Hrbáček se o polární oblasti a výzkum klimatu zajímal už na střední škole. Na Masarykovu univerzitu sice původně nastoupil na obor učitelství geografie a historie, ale velmi brzy se zaměřil jen na fyzickou geografii a začal se zajímat o Antarktidu, kde univerzita provozuje vlastní vědeckou stanici.

Kvůli svému zájmu o ledový kontinent si nynější doktorský student Hrbáček změnil na poslední chvíli dokonce i téma bakalářské práce a začal se věnovat podmínkám v okolí antarktické stanice postavené na ostrově Jamese Rosse. Studoval především teplotní a vlhkostní změny půdy. Letos měl poprvé možnost se na tento kontinent vypravit osobně.

„Do výpravy jsem se dostal přes konkurz jako první náhradník a zabýval jsem se aktivní vrstvou permafrostu. To je svrchní část půdy, která během léta rozmrzá. V současnosti asi do hloubky padesáti centimetrů, ale podle nejnovějších odhadů to kvůli oteplování může být na konci století až do hloubky několika metrů a většina půdy v polárních oblastech bude rozmrzlá trvale,“ popsal svůj výzkum Hrbáček.

Přímo na ostrově Jamese Rosse tak s kolegy postupně obešli deset trvalých stanic, které měří meteorologické údaje, ale také půdní teploty a některé z nich i úroveň slunečního záření. „Ta je důležitá mimo jiné jako informace o tom, kolik energie se dostává k povrchu. Stanice jinak měří teplotu půdy buď do hloubky půl metru, nebo až dvou metrů,“ uvedl geograf.

Kromě stažení dat z měřicích stanic pak sbíral také vzorky hornin. Ty si dovezl zpět do Česka k další analýze. Bylo jich třicet kilo. „V laboratoři zjišťuju další vlastnosti konkrétních vzorků půdy, které souvisejí s její schopností vést teplo, například zrnitost,“ upřesnil Hrbáček s tím, že přímo na vědecké stanici není čas ani vybavení k provedení kompletní analýzy vzorků.

Výpravy, které na ostrově Jamese Rosse vědci podnikali, byly různě dlouhé. Nejdelší trasy, při nichž obešli dvě až tři stanice a kromě stažení dat je také zkontrolovali a udělali základní opravy, měly až pětatřicet kilometrů. „Možná to někomu přijde málo, ale pohyb v Antarktidě v době tamního léta je extrémně náročný. I mě překvapilo, jak těžké je chodit po tamní rozmrzlé půdě. Když máte štěstí, boříte se jen po podrážky, při větší smůle zajedete do bláta až po kotníky,“ poznamenal doktorand.

Z jedné z výprav si ale odnesl opravdu silný zážitek. „Poštěstilo se nám, že jsme šli v noci. Byl tam opravdu klid, nebyl slyšet ani dieselagregát stanice, jen přírodní ruch. Ten nejste schopní nikde jinde tak dobře vnímat, protože třeba u nás i uprostřed lesa k vám dolehne třeba zvuk ze vzdálené dálnice,“ zdůraznil geograf.

Kochat se krásami kontinentu přitom začal až pár hodin po přistání. „Na ostrov Jamese Rosse jsme jeli lodí a přiznám se, že ty mi nedělají nejlíp. A přestože to letos byla podle pamětníků nejklidnější plavba, můj první pocit po přistání byla velká úleva, že už stojím na pevné zemi,“ dodal Hrbáček.

Filip Hrbáček, doktorský student Přírodovědecké fakulty MU

MUNI má obrovskou nabídku, ze které si vybere každý. Čeká na tebe 1300 oborů a kombinací. PROHLÉDNOUT SI OBORY

Další zajímavé články

Právnická fakulta

Znáš svoje práva a nemáš rád nespravedlnost? Na právnické fakultě tě připraví na cestu soudce i advokáta. Číst více

Jak si vybrat obor?

Váháš, co jít studovat? Nebo nad tím ještě nepřemýšlíš, ale víš, že už je nejvyšší čas? Tak čti dál. Nedáme ti sice zaručený návod, jak přijít ke štěstí, ale nabízíme osvědčený postup, jak si udělat ve věcech jasno a zodpovědně se rozhodnout. Číst více

Jak zvládnout přijímačky

Pokud se chceš stát studentem Masarykovy univerzity, na většině oborů tě neminou takzvané Testy studijních předpokladů (TSP). Fungují jako jednotné přijímací řízení pro všechny fakulty s výjimkou lékařské. Možností, jak se dostat na Muni, je ale daleko... Číst více